Doktorské studium

V letech 2014-2022 jsem realizoval na ÚISK FF UK v Praze svůj dizertační projekt s názvem Měření výkonu vysokoškolských knihoven a jeho využití při zvyšování kvality služeb. Hlavním výstupem mé dizertační práce bude návrh systému pro vysokoškolské knihovny, který by měl sloužit pro pravidelný sběr statistických dat a jejich vyhodnocování. Smyslem systému by mělo být, aby při pravidelném používání vedl ke zkvalitňování služeb ve vysokoškolských knihovnách. Při realizaci budu sledovat následující cíle:

1. Popis metody měření výkonu vysokoškolských knihoven a využitelných nástrojů. Provedu komparativní analýzu, kde zjistím, jaké metody a nástroje lze využít, případně jak jsou aplikovány v zahraničí. Budu sledovat zejména jejich vliv na zkvalitňování služeb, jak jsou tyto metody vnímány a využívány při řízení knihoven i jejich zřizovateli apod. Zaměřím se na země, kde má měření výkonu knihoven tradici, což jsou dle mých dosavadních zkušeností zejména USA, Velká Británie a Německo. Seznam zemí je možné ještě rozšířit na základě podrobnější rešerše. Do analýzy bude zahrnuta také Česká republika, kde zmonitoruji aktuální situaci v této oblasti. Udělám také rešerši systémů využitelných pro měření výkonu a provedu analýzu jejich funkcí a sbíraných údajů. Výstupem pak bude metastudie, z níž budu vycházet v dalších částech práce.
2. Zjistit očekávání vedení knihoven a osob odpovědných za knihovny na vysokých školách. Provedu kvalitativní výzkum mezi řediteli knihoven a zástupci vysokých škol, resp. mezi osobami odpovědnými za knihovny (např. prorektoři pro vědu a výzkum). Zde vidím možné riziko v neochotě zapojit se do výzkumu. Pro realizaci byla přislíbena podpora od AKVŠ, čímž by toto riziko mělo být eliminováno. Smyslem výzkumu bude zjistit, jak se v současnosti měří výkon knihoven, zda knihovny používají některé metody nebo nástroje, jaké jsou jejich potřeby a očekávání, zda se zaměřují pouze na kvantitativní ukazatele nebo zahrnují i kvalitativní výzkumy, jak budou s výsledky pracovat a případně jak výsledky zohlední při sestavování rozpočtu knihoven. Smyslem této části je ujasnit si potřeby cílové skupiny a zohlednit je při návrhu systému.
3. Definovat vstupy a výstupy systému. Smyslem je sestavit skupinu expertů a diskutovat s nimi nad vstupy a výstupy systému, případně nad jednotlivými funkcemi. Cílem bude navrhnout funkcionalitu systému tak, aby vyhovovala potřebám praxe. Pro tento cíl jsem zvolil delfskou metodu, protože hledání skupinového řešení se mi jeví jako nejefektivnější. Nabízí se možnost zrealizovat workshopy nebo panelové diskuze v rámci vybraných seminářů. Do této fáze budou zapojeni zejména zástupci škol, které již některou formu měření provádějí, a další vybrané osobnosti, jež se v problematice orientují. I zde spatřuji výhodu podpory AKVŠ, která plánuje podobné akce připravovat.
4. Návrh systému. Na základě informací získaných z předchozích částí práce navrhnu jednotlivé funkce systému. Nejprve definuji údaje, které se budou od knihoven sbírat, a popíšu, jakým způsobem se budou zadávat. V druhé fázi navrhnu výstupy, možnosti analýzy a vizualizaci údajů. Zde se pokusím uplatnit své dlouholeté zkušenosti s vývojem systémů a nástrojů pro vysokoškolské knihovny a jejich uživatele.
5. Návrh eticko-legislativního zázemí systému. Vzhledem k tomu, že knihovny budou vkládat mnohdy i citlivá data o svém provozu a službách, je nutné vytvořit nějaký etický kodex, který by definoval, jak s daty nakládat, kdo je může využívat a jakým způsobem. Bude také nezbytné vytvořit metodiku, která bude řešit, kdo bude mít povinnost data vkládat, popíše celý proces vkládání dat, jejich kontrolu, kdo bude zodpovědný za odbornou podporu knihoven a případné sankce za nevložení údajů nebo chybně vložené údaje.
6. Zjištění vlivu sběru dat a jejich vyhodnocování na zvýšení kvality služeb. Tato část bude realizována v případě, že se podaří systém uvést do provozu. V tom případě bude možné na základě dat sledovat, zda jejich sběr v případě vysokoškolských knihoven vede ke zlepšování služeb, vetší podpoře od zřizovatelů nebo efektivnějšímu využití lidských zdrojů. Kromě toho oslovím vybrané knihovny a jejich zřizovatele a zjistím opět formou kvalitativního výzkumu, zda systém splnil jejich očekávání a jak jej využívají v praxi.

Téma své práce jsem si vybral z toho důvodu, že je aktuální a řeší akutní problém vysokoškolských knihoven zejména se sběrem dat a statistických ukazatelů. Vidím v něm velký potenciál pro rozšíření zájmu vysokoškolských knihoven také na oblast analýzy jejich výkonu. Osobně jsem se touto problematikou zabýval od roku 2001 v Ústřední knihovně Fakulty sociálních studií MU, kde jsem mimo jiné prováděl vyplňování ročního výkazu knihoven, sledování statistických dat a jejich analýzu. Pro základní evidenci jsem si vytvořil vlastní nástroj pro sběr údajů z jednotlivých oddělení, které jsem následně analyzoval pro potřeby výroční zprávy, vedení fakulty a z části pro zkvalitnění služeb. Velkou výhodou je tedy má orientace v dané oblasti a také znalost vysokoškolského prostředí, v němž dodnes působím. Při samotném návrhu systému bych rád využil své zkušenosti s navrhováním služeb pro knihovny. V akademickém prostředí jsou velmi známé citační manažery Citace.com a Citace PRO. V rámci své magisterské a rigorózní práce jsem řešil problematiku agregace článků prostřednictvím RSS kanálů a naprogramoval jsem funkční službu, kde jsem testoval možnosti a problémy při provozu. Od roku 2001 pak vytvářím online služby pro ÚK FSS MU a podílel jsem se na návrhu služeb CoD a ePrezenčka na Masarykově univerzitě.

Důležitou roli při výběru tématu hrál také dopad na praxi. Věřím, že realizace projektu dizertační práce by mohla významně přispět ke kvalitě služeb ve vysokoškolských knihovnách a alespoň částečně řešit problémy s jejich financováním. Neméně důležité je pro mě potvrzení teoretických principů měření kvality služeb a vlivu sběru dat a jejich analýzy na zvyšování kvality služeb ve vysokoškolských knihovnách.

Téma má i významný publikační potenciál. Nabízí se možnost srovnání se situací ve světě, což bude zajímavé nejen pro naši odbornou veřejnost, ale téma může být prezentováno také na zahraničních konferencích a v odborných zahraničních časopisech.